Viktor: Tak asi právě nejvíc tý (ty) statistiky, i když měli jsme i různý (různé) jiný (jiné) předměty jako management a tydle (tyhle), který (které) mě moc nebavily. Ale nejvíc mě baví právě z toho mýho (mého) oboru ty předměty, jako že statistika.

Tereza: Ty, které nebyly povinné, ale… Malbu… No, spíš profesory. Když mám ráda profesora, tak je mi jedno, jaký je to předmět.

Radek: Tak mám rád předměty, kde se dozvím nějaké vlastně nové věci, nové zajímavosti. Různé jakoby… Vlastně nemám moc rád jakoby teoretické jakoby přednášky.

Andrea: Co se týče předmětů, tak mám ráda mezinárodní ekonomii, světovou ekonomii. Všechno, co se týče mezinárodních vztahů, protože mezinárodní vztahy je to, co studuju. Takže… A potom eště (ještě) věci, který (které) se týkaj (týkají) třeba managementu nebo psychologie.

Petr: Tak já mám rád všechno s účetnictvím. To je taky důvod, proč studuju účetnictví. Já, když jsem nastoupil na univerzitu, tak jsem nastoupil na obor bankovnictví a pojišťovnictví a potom, co jsem absolvoval předměty bankovnictví a pojišťovnictví, tak jsem rychle utekl k účetnictví. A vlastně všechny účetní předměty mě baví a všechny ekonomické předměty nesnáším.

Eduard: Tak mě vždycky bavily cizí jazyky. Já mám teda radši předměty, kde se dá opřít o nějaká… nebo, jak se to říká, tvrdší data, nebo prostě fakta. To znamená management, marketing a takové to vaření z kaše to není úplně můj šálek kávy. Ale… jo, cizí jazyky. To mě dycky (vždycky) bavilo. Vlastně, učil jsem se čtyři cizí jazyky. Z toho teda angličtinu od šesti, němčinu od jedenácti, pak jsem na střední škole zkoušel tři roky španělštinu a i rok latinu.