Na ulici

Petra: Ve Vietnamu se nám hrozně líbilo. Maj tam spoustu super věcí. Výborný jídlo, krásný pláže, moře, je tam teplo. Navštívili jsme spoustu krásnejch měst.

Lukáš: Je tam spoustu věcí, který tě nadchnou. Ale… prostě to pivo nemaj jako ho máme my.

V hospodě

Petra: Tý jo!

Doma

Lukáš: Tak jsme to zvládli!

Petra: Tak jsme doma!

Lukáš: Zvládli jsme to a jsme v pořádku doma a už jsme zpátky v pracovním procesu.

Petra: Jo!

Lukáš: Teda já eště ne. Peťa už je v pracovním procesu a já si válím šunky.

Petra: Já už dva dny. Procestovali jsme celej Vietnam. Od úplnýho severu až na jih.

Lukáš: Během naší cesty, která trvala dvacet jedna dní, jsme navštívili osm měst.

Petra: Snědli jsme asi tak čtyřiceti závitků.

Lukáš: Vyzkoušeli jsme sedm dopravních prostředků.

Petra: Lukáš snědl devět baget. To je docela málo, ne?

Lukáš: Protože ony zas tak jako dobrý nebyly. Není bageta jako bageta.

Petra: No ale za to pivo, kerý (které) nám taky moc nechutnalo, tak těch jsme vypili požehnaně.

Lukáš: Vypili jsme kolem šedesáti piv a vypili litr kořalky.

Petra: Tomáš s Lukášem ve vlaku.

Lukáš: To jinak nešlo. Během tý naší cesty jsme se přesunuli o nějakejch devatenáct set kilometrů ze severu do pobřeží až dolů na jih. Ač jsme si to nemysleli, protože jsme veliký milovníci asijskýho jídla, nebo máme ho rádi, tak jsme se ho nakonec přejedli. Nemohli jsme ho ani cejtit.