Viktor: Tak nemám rád nějaký (nějaké) takový (takové) ty velmi obecný (obecné) předměty právě jako management, marketing a podobně no. Politologie nebo… Ty mě moc nebavěj (nebaví).

Vavřinec: Tak já jsem si ten obor vybral, že se mi líbily všechny, ale… Míň mě třeba bavila na střední škole biologie a… to je asi všechno. Ale spíš se to odvíjelo podle učitele, ne podle předmětu. Že mě vždycky bavil ten předmět, který byl dobře učený tím daným učitelem. Se to odvíjelo spíš od té osobnosti než od toho oboru. Když je to dobře podané, tak je to vždycky dobré. A když je to špatně podané, tak ten předmět za to nemůže.

Radek: Nemám rád vlastně přednášky typu dlouhých monologů vlastně. Nějaké vlastně teoretické znalosti z knih a tak dále.

Petra a Rozálie: Nemám ráda matematiku a fyziku. – A proč? – Protože nejsem typ člověka, kterýmu (kterému) by to šlo, a nebaví mě furt (pořád) se zabejvat (zabývat) nějakejma (nějakými) výpočtama (výpočty).