Jana: Snažím se co nejčastěji. Když to jde, tak každý víkend. Ale musím jezdit jakoby asi tři hodiny do Liberce, takže když to nejde, nebo když musím se třeba učit, tak zůstávám v Praze. Ale většinou se snažím co nejčastěji.

Michal: Rodinu navštěvuju třikrát ročně, více méně vždycky na nějaký svátek. Takže Velikonoce, Vánoce a potom někdy v létě. Tak to tak krásně vychází, skoro po kvartálech.

Mikuláš: Já pořád bydlím teda s tátou a s nevlastní mámou. Máme barák. Takže tam mám jakoby svůj pokoj. Mámu navštěvuju dvakrát tejdně (týdně), dycky (vždycky) každou neděli, na voběd (oběd). A vídám se s ní častějc (častěji). Ona bydlí taky v Praze, takže se s ní vidím taky docela často.

Andrea: Každý ráno, každý týden, každý víkend jsem s rodinou, eventuálně když mám čas, tak protože jsem přes týden v Praze a za mamkou to není daleko, je to asi čtyricet (čtyřicet) minut vlakem, tak se za ní snažím jezdit i třeba někdy v průběhu týdne, když to jde. Já mám babičku na venkově, kousek od Prahy. A vlastně za babičkou jezdím, když ne každý víkend, tak aspoň ob víkend, takže… Ona bydlí na malé vesnici. Takže cestuju za ní vlastně skoro každý víkend. Autem nebo vlakem. A za ní jezdím vlastně i na prázdniny každoročně.