Petr: No moc nesportuju. Snažím se, v létě většinou jezdím někde na kole a snažím se každej (každý) den vyjet aspoň večer na hodinu někam. A snažím se běhat. Ale vždycky pak přijde podzim, přijde zima a ven se mi nechce a přestanu se sportem a těžko se pak na jaře začíná.

Lucie: Jak často sportuju… No, jestli se počítá tanec jako sport, tak třeba jednou tejdně (týdně), ale jinak moc nesportuju. Nejsem moc sportovní typ. – Jo a sportovala jste někdy vůbec? – Když mě nutili, tak jsem sportovala. Ve škole, na tělocviku, tak jsem sportovala, ale jinak… Jezdím na kolečkovejch (kolečkových) bruslích, jezdila jsem na koni chvilku a… Občas plavu, to je všechno.  

Mikuláš: Basketbal, když jsem doma, tak třikrát-čtyřikrát týdně hraju. Pořád hraju jako ligu v Čechách. Takže dvakrát-třikrát tejdně (týdně) trénujeme, jednou tejdně (týdně) máme zápasy. A když mám volno, tak jednou-dvakrát tejdně (týdně) jdu třeba na kolo nebo běhat. Vždycky je to podle toho, jak mám čas. Ale skoro každej (každý) den sportuju.

Eduard: No já jsem teda fotbal nikdy závodně nehrál, ale baví mě to. Jako řekl bych, že sportuju spíš rekreačně. Kromě fotbalu taky za univerzitu hraju i softbal, to je obdoba baseballu – tak to asi víte, že jo, tady znáte – a v tom teda nejsem bůhvíjak dobrý, ale baví mě to taky no.

Josef: Ani náhodou. – A třeba někdy dřív? –  Ani náhodou, ne ne ne. To není moje hobby. To není můj koníček. Jedině jestli tady kolega jako napovídá, jestli je…

Jana: Od hospůdky k hospůdce.

Josef: …turistika sport jako jo, tak chodíme na výšlapy jo, chodíme na… nějaké trasy jo. Že si řekneme jdeme třeba na Buchlov, nebo jdeme na běžky, jo, nějakou trasu jo. Ale to je… to je, bych řekl, výjimečně, sváteční, to je událost jako jo, to není sport jako takový jo.

Jana: Abysme (abychom) to dělali každý den.

Josef: Jezdím na kole třeba, ale to ne tak, že bych každý den sedl na kolo a jel sto kilometrů jako. – Závodně. – To mně nehrozí tady tohleto. – Rozumím, no.