Pavel: Všechno, na co přijdu. Když mám hlad, tak na co přijdu. Ale většinou si zajdu do obchodu na lehkou svačinku. Paštika, rohlík, mlíko.

Jáchym: Když mám velký hlad, když mám hlad jako vlk, tak… a jsem zrovna doma, tak si uvařím, co zrovna máme, to znamená… Vždycky máme doma čočku a rýži, nebo si zase dám chleba s nějakým salámem nebo se šunkou. Nebo pokud zbyde něco od oběda, tak sním i to.

Tereza: Jím, co je doma, ale… No, hodně často to vyřeším tím chlebem, že to je rychlé, prostě si namažu chleba s něčím a udělám si k tomu třeba salát. To vaření mi přijde, že to trvá hrozně, takže jako… Snažím se to řešit tím chlebem, a ne třeba nějakou pizzou na ulici nebo tak. Ale jako nevyhnu se tomu taky.

Jan: Když mám hlad jako vlk, tak jím všechno. Většinou toho doma v ledničce nenajdu k jídlu připraveného příliš mnoho, takže si vezmu lžičku a sním třeba půlku lahvičky Nutelly.

Michal: Hlad jako vlk… Neřekl bych, že mám specifické jídlo, ale řekl bych, že mám jako dvě-tři porce normálního člověka. Protože to spalování nebo ty aktivity, které dělám přes den, si vyžadují velké množství energie a díky tomu já jsem schopen sníst dva-tři obědy jako jinej (jiný) Čech, akorát teda na mně to nejde poznat.

Josef: Tak si obvykle uřežu chleba a namažu si ho sádlem a posypu cibulí a posolím a to si dám jako.

Jana: Taky to můžu. Ale pak moc se radši nestýkáme s někým dalším.

Josef: A taky topinky mám rád. Jo, nebo máme rádi oba dva jako jo. Že když nás chytne takový jako hlad, taková jako chuť jako na jídlo a máme tam starší chleba, tak ho žena nařeže, udělá topinky a česnekem to pomažem (pomažeme) a to je dobrotka, to si dáváme!