Martin: Něco mezi šestou a půl sedmou v pracovní den. O víkendu je to samozřejmě o něco později.

Jaroslav: Vstávám kolem sedmé hodiny. Nasnídám se a jdu do práce na osm hodin.

Eduard: Dopoledne. To už bych ani nenazýval ráno, ale dopoledne. Tak mezi desátou-jedenáctou. Pokud to rozvrh dovolí.

Šimon: No tak podle toho, jestli jdu do práce. Tak jako tam mám daný režim, tudíž jako vstávám ráno… Když začínám v osm a jsem teďka hodně dojížděl, takže jsem obvykle vstával třeba kolem páté ráno. A když nemusím nikam vstávat, tak si užívám toho, že nemusím nikam vstávat, a snažím se spat (spát), až vstanu.