Petra: No to právě já si nejsem jistá, jestli pořád lidi tak slaví Velikonoce, hlavně ve městech. Protože já jsem z města, takže… Spíš asi na vesnicích, ale… Tak je tam vlastně pomlázka. Mělo by se pořád chodit, jako že chlapi nebo kluci by měli chodit dom (dům) od domu a mrskat a za to dostávají buď ty (ta) malovaný (malovaná) vejce, anebo kolikrát panáka. Ale nevím, jestli se to pořád tak dodržuje ve městech no.

Michal: Velikonoce to se hodně liší podle toho, jestli to je ve městě nebo na venkově. Já si pamatuju, když jsme byli menší, tak jsme si vždycky upletli pomlázku, vzali jsme si košík, chodili jsme mezi sousedy, koledovali a dostávali vajíčka.

Martina: Většinou je to s pomlázkou, která je tradicí, a malují se vejce a… Kluci ty (ti) chodí, aby děvčata vyšlehali, a koledují o vejce. A dneska většinou už jsou to i čokoládová.

Lucie: Tak to je můj nejneoblíbenější svátek český, Velikonoce, protože má v sobě tu tradici toho, že se musí jakoby vyšlehat děvčata, aby byly (byla) zdravý (zdravá) a dobře rostoucí další rok. S čímž já mám trošku problém, protože to samozřejmě znamená pro mě jako pro holku, že se na mě bude sápat nějaký ne ještě třeba z rodiny, ale cizí kluk s nějakým klackem a bude se mě snažit vyšlehat pro moje dobro. Tak to mi připadá docela absurdní svátek. A většinou se k tomu každý staví jinak. Někteří lidi to teda slaví úplně v pohodě, nepřikládají tomu žádný význam, berou to jako symboliku a nedělají z toho vědu. A jiní… my jsme třeba jako holky se domlouvaly, že jsme prostě na Velikonoce utíkaly a šly jsme třeba radši do lesa někam na hike, ne teda na výlet, než abysme (abychom) šly s rodinou slavit Velikonoce a otvíraly dveře koledovníkům (koledníkům) a nechaly se vypráskat.