Vavřinec: Jo, mám i jinej (jiný) svátek. Mám slunovrat a rovnodennost jarní a podzimní. Což… což mi vlastně… Jako měl jsem to i dřív, ale letos to bylo nejintenzivnější na silvestra, kdy jsme slavili silvestr a říkali jsme si: Dyť (vždyť) to je přece úplná hloupost slavit ten silvestr. Dyť (vždyť) to je naprosto bezvýznamný bod v té dráze toho světa, nebo té zeměkoule kolem Slunce. Dyť (vždyť) ten silvestr je takový umělý. Ale ty neumělé svátky jsou ty, kdy ta Země, nebo kdy to Slunce přestane být vidět v těch místech a zasune (začne) se zase vracet. Nebo ten den je stejně dlouhý jako ta noc. To je přece mnohem významnější než ten silvestr. Takže jsme si s těmi kamarády, ze (se) kterými jsme slavili ten silvestr loňského roku, říkali, že budeme slavit ty astronomicky významnější události pro ten rok. A přijde mi taky příjemné, že si člověk uvědomí, že se vlastně začne měnit teplota, že se začne měnit ten běh toho dne. Třeba ty dny se přestanou zkracovat, začnou se prodlužovat a naopak. Že je to spíš spjaté s tím počasím a s tou náladou v té přírodě.