Mikuláš: Určitě bych chtěl auto, chtěl bych Mustanga. To je moje vysněný (vysněné) auto. Ale otázka je, kdy si na něj vydělám. A určitě bych radši barák, protože jsem zvyklej (zvyklý) bydlet v baráku se zahradou, abych moh (mohl) kdykoli jít ven. Ale možná si prvně koupím byt, protože budu blíž centru a je to levnější.
Petra a Rozálie: To je poměrně složitý (složité), protože koupit si dům v Český (České) republice je komplikovaný (komplikované), protože na to málokdo má finanční prostředky, takže by je buď musel zdědit, nebo ten dům by musel zdědit, anebo by si na něj musel pučit (půjčit), aby měl kde bydlel. Takže pořídit si bydlení v Český (České) republice po studiu, kdy ještě není žádná práce, je problém. A auto, si myslím, že problém není, ani když se studuje. – Asi auto si koupím. – Auto spíš.
Radek: Tak auto už jsem si koupil, v osmnácti. A už jsem ho taky prodal. Přece jenom je to trochu nákladné. A dům, si myslím, že v dlouhodobém horizontu je to trošku zatím jako nereálné, že přece jen člověk potřebuje nějakou hypotéku a finanční zázemí, aby si mohl dovolit dům v České republice. Ale to auto, si myslím, že je opět reálné, za několik let.
Michal: Asi si nekoupím auto, zatím mi vyhovuje víc cestovat hromadnou dopravou, díky té rozvinutosti a častosti. Třeba pro perspektivu… hele, ptáčci! Pro perspektivu – když člověk přijde na autobusovou zastávku, tak autobus, který potřebujete, jezdí každé tři minuty. Takže tam člověk ani nečeká. A díky tomu, že jezdí ten autobus tak často a ta cesta je více méně kontinuální, že nepotřebuju nikde přesedat, tak si můžu číst. Zatímco autem bych se musel soustředit a přemýšlet, která odbočka, jak se tam dostanu… V autobuse tohleto (tohle) odpadá.